Prázdniny se blížily ke konci a můj nástup na střední školu se neúprosně blížil. Ještě před začátkem školního roku jsem absolvoval “seznamovací tábor” což oproti táboru na jaký jsem byl zvyklý bylo takové zvláštní, žádné týmové hry, v lepším případě nějaké míčové hry (strašná zábava) a jinak to bylo dost volné. Ale rozhodně na to nemám špatné vzpomínky, potkal jsem pár budoucích spolužáků což rozhodně nebylo na škodu. Na školu jsem nešel s nikým jiným, takže nebýt tohohle tábora, neznal bych opravdu vůbec nikoho. Pokud vám vaše škola něco takového nabídne, neváhejte a jeďte!

První školní den nás čekalo slavnostní zahájení s proslovem ředitele, poté si nás rozebrali třídní učitelé a odvedli do tříd. Bylo nám řečeno, že v příštích pár dnech, si projdem školní řád, dostaneme údaje do Bakalářů (pro nezasvěcené: internetová žákovská  s rozvrhy, absencí atd.). Třídní působil docela přísně, ale netrvalo dlouho a zjistili jsme, že je to ten nejlepší třídní, jakého jsme mohli dostat a že mu nejsou jedno naše známky a snaží se nás tlačit do všemožných aktivit. První dny jsou trošku frustrující, člověk zmateně chodí po škole a je rád, že najde aspoň záchod, naštěstí i ta velká škola má nějaký systém a poměrně rychle se zoritentuje.

Předměty

V této části se pokusím vypsat a popsat všechny odborné předměty, co jsme v prváku měli. Popisovat předměty, jako je matematika nebo čeština asi nemá příliš smysl. Za zmínku možná stojí jen to, že v prváku jsme ještě měli chemii a dějepis, ale co si pamatuji, tak to zdaleka nebylo tak náročné jako na gymplu.

Základy elektrotechniky

Tohohle jsme měli týdně snad víc hodin než matematiky a češtiny dohromady. Začínalo se od úplných základů, co je to vlastně elektřina, přes Ohmův zákon, jednotlivé veličiny v elektrotechnice až po tranzistory. Byla to spousta psaní do sešitu, testy byly někdy teoretické, někdy se něco počítalo. Nijak zvlášť mě to nebavilo, ale ani to nebylo těžké.

Hardware

Název zněl skvěle. Těšil jsem se, jak se budeme učit o hardwaru v počítačích, mobilech atd. Po první hodině jsem ale zjistil, že je to akorát jiný název pro předmět Číslicová technika. Začali jsme převody mezi číslicovými soustavami, což je pro mě dnes absolutně triviální záležitost, ale hláška pana učitele “to je přeci úplně jasné, posunu to o tři místa a mám osmičku” nám zůstala v paměti dodnes. Následovala Booleova algebra, karnaughovy mapy, logické obvody, multiplexery a demultiplexery… Vždy se to z výkladu zdálo hrozně složité, ale když se nad tím člověk zamyslel a pochopil to, zjistil, že jde o vcelku jednoduché věci. Asi stojí za zmínku, že se jedná o maturitní předmět.

Telekomunikační systémy

Jelikož jsme obor Mobilní aplikace, dostali jsme i tento předmět, týkající se telekomunikací. Co si pamatuji, tak jsme celkem dlouho probírali, jak fungují mikrofony a reproduktory, což mě vždycky zajímalo. Poté se to už týkalo hodně telefonů a telefonních sítí, k mobilním sítím bychom se měli dostat až někdy teď (třetí ročník). Předmět je spíše okrajový a není maturitní.

Technické kreslení

Předmět, který jsme naštěstí měli jen v prvním ročníku. V hodinách jsme podle zadání kreslili všechno možné, učili se, jak se tyto výkresy mají kótovat atd. Hodiny se dělily na teorii (kreslení do sešitů) a praxi (kreslení v jakémsi CAD nástroji). Každou hodinu jsem se utěšoval, že tento předmět máme jen v prváku.

Informační a komunikační technologie

Tento předmět má snad každý obor na každé střední škole a nepředpokládám, že by se osnovy příliš lišily. Na začátku jsme si dali trochu teorie, probrali von Neumannův a Harvardský model, části počítače a podobné obecné věci. Následovala práce s Wordem a Powerpointem, v rámci výuky Powerpointu jsme si museli připravit prezentaci na libovolné téma a nějak ji slušně odprezentovat což byla podle mě docela zábavná aktivita. Po Wordu a Powerpointu následovala nějaká základní práce s příkazovým řádkem, což je podle mě opět docela užitečné, ale kdybych se dnes nějakého spolužáka zeptal, jak vypíšu všechny soubory a složky z adresáře, ve kterém se zrovna nacházím, nemyslím si, že by mi byl schopen odpovědět. Dodnes si pamatuji, jak jsem (samozřejmě omylem 😉 ) popletl nějaký příkaz a začal zběsile tisknout papíry na tiskárně v učebně, za což jsem si vysloužil malou pětku.Ke konci školního roku jsme naši paní učitelku přemluvili, jestli by s námi neprobrala nějaké základy HTML, nemyslím si, že si z toho někdo něco pamatuje, ale bylo od ní hezké, že nám vyhověla.

Programování

Schválně jsem si programování, které považuji asi za nejdůležitější nechal až nakonec. Co mi hodiny programování daly nejvíce si můžete přečíst zde. V prvním ročníku bych tenhle předmět asi ani nenazval programováním, ale spíše Algoritmizací. Začali jsme úvodem, co je to algoritmus, dělali jsme jakési slovní algoritmy a poté jsme přešli na vývojové diagramy. U vývojových diagramů jsme zůstali prakticky celý školní rok. Mohlo by se to zdát hodně, ale při dvou hodinách za týden to zas tak moc nebylo. Postupně jsme probrali podmínky, cykly atd. Zdálo se mi, že jdeme úplně extrémně pomalu a stejně s tím 90% třídy mělo problém. Za celý školní rok jsme nenapsali jedinný řádek kódu. Kromě vývojových diagramů jsme probrali ještě nějaké základní procesy a modely vývoje softwaru a UML. Pro nezasvěcené UML je zkratka pro Unified Modeling Language, slouží k tvorbě grafických návrhů softwaru. Úplně nevím k čemu nám to bylo, když bychom ten software neuměli naprogramovat. Smířil jsem se s tím, že programovat se člověk naučí jedině sám a začal jsem se tomu hodně věnovat, opět doporučuji přečíst si můj post zde.

Závěr

To by bylo k odborným předmětům v prváku. Moc jich nebylo a zas tolik se přímo IT netýkaly, mohu ale prozradit, že v dalších ročnících, je to o něco lepší. Mé celkové dojmy z prváku byly vesměs dobré. Sice jsem pochopil, že z mých spolužáků mají skutečný zájem o programování asi tak dva a ostatním jde spíše o to, aby z toho nějak odmaturovali. Mimo jiné jsme taky absolvovali lyžařský kurz a takový týdenní pobyt na konci školního roku v tábořišti vlastněném školou, na obojí máme hezké vzpomínky, takže doporučuji se takovýmto věcem nevyhýbat :). Škola se také prezentuje na různých akcích jako je veletrh středních škol, strojírenský veletrh atd. Nějak jsem měl to štěstí, že mě paní učitelka, co to měla na starost na tyto akce brala, což byla opět docela zajímavá zkušenost.

První ročník byl takový rozjezdový a ještě jsme moc nedostali příležitost, zapojit se do různých soutěží a kroužků, to se ve druhém ročníku značně lepšilo a rozhodně o tom budu příště psát 🙂

Uvidíme se ve druháku!

P.S. Přiložil bych i své vysvědčení, ale v prváku, to nebyl žádný zázrak, takže chlubit se budu až příště :).

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *